La Saga de l'Univers - Claude Fernandez - Éditions Sol'Air - © Éditions Sol'Air - 2007
KRÁL SLUNCE
«Ať začne hudba, Lully, ať nám zazní
koncert melodický sarabandy veselé
abychom mohli při této hostině skvělé
spojit rozkoše sluchu a chuti jemné.»
Dvanáct houslí a též violy gamba
rozezní sborem struny v tónech vysokých
které skromně doprovází spinet křehký.
Pod ohnivým třpytem svícnů ze skla broušených
Ludvík, král slunce, polévky a paštiky okouší
chutná si na pečeni, bažantu, koroptvi, divočáku, lani
přikládá si hrášek, chřest a černý kořen
který též španělský hadí mord je řečený
labužnicky vychutnává různá koření.
Poté přichází deserty, dorty a kompoty
hlohový protlak, naložené pomeranče kyselé
broskve, granátová jablíčka a opuncie.
Je zde prostřeno jídel více, než je pozřít možné.
Tyto vzácné pokrmy skončí někde vyhozené
v temném koutě za zadním křídlem paláce
přesto však jsou nutné k přikrášlení
pro slast a potěšení, které oku přináší.
Neboť marnotratnost, nákladná a drahá
přece poskytuje požitek nesrovnatelně sladší...
A zatím někde, nedaleko, chudáci vyhládlí
s žaludky prázdnými, nohy bosé, bídní,
smečkami vlků bez oddechu pronásledovaní
aby hlad zahnali, kořínky sbírali.